Výslovnost

Jak číst fonetické symboly používané k přepisu výslovnosti v anglických slovnících.

PŘÍZVUK
ˈ	allow [əˈlaʊ]	(primární) přízvuk se značí apostrofem umístěným před přízvučnou slabikou
ˌ	upset [ˌʌpˈset]	pokud je čárka ve spodní části, jedná se o tzv. sekundární přízvuk, tedy oslabený (ve slově je ale vždy až jako druhotný, a slovo má vždy i primární přízvuk)

SAMOHLÁSKY KRÁTKÉ
ɪ	hit [ˈhɪt]	krátké i se nevyslovuje měkce jako české I, ale jako kdyby se člověk snažil vyslovit tvrdé Y (aby znělo tvrdě)
æ	can [kæn]	tato hláska se vyslovuje jako hodně otevřené E, prostě hodně otevřete ústa, jako kdybyste chtěli vyslovit A, ale vyslovte E
ʊ	put [pʊt]	krátké „zastřené“ U, kratší a údernější než české
ɒ	lost [lɒst]	krátké O, u kterého jsou ústa více otevřená než u českého O
ʌ	come [kʌm]	krátké A podobné českému
e	fell [fel]	krátké E podobné českému
ə	sister [ˈsɪstə]	temná hláska, kterou Čech vyslovuje např. když abecedu čte bez koncovek, ne tedy bééé, cééé, dééé, ale pouze B, C, D

SAMOHLÁSKY DLOUHÉ
i:	meet [miːt]	dlouhé Í, je trochu měkčí než krátké I
ɑ:	hard [hɑːd]	dlouhé Á – pozor, v některých slovech se v americké angličtině vyslovuje hodně široce (otevřete ústa na A, ale spíše vyslovíte dlouhé É)
u:	lose [luːz]	dlouhé Ú
ɔ:	saw [sɔː]	dlouhé Ó
ɜː	bird [bɜːd]	dlouhá temná hláska – vyslovuje se stejně, jako „ə“, ale vyslovuje se dlouze, v americké angličtině zde zní i R

DVOJHLÁSKY
eɪ	break [breɪk]	čte jako „ei“, začínáme s krátkým „e“ a přecházíme do dlouhého „ɪ“
aɪ	buy [baɪ]	čte jako „ai“, začínáme s krátkým „a“ a přecházíme do dlouhého „ɪ“
ɔɪ	point [pɔɪnt]	čteme jako „oi“,
aʊ	found [faʊnd]	čteme jako „au“, začínáme s otevřeným „a“ a přecházíme do „ʊ“ zvuku
əʊ	go [ɡəʊ]	v některých dialektech angličtiny, obzvláště v americké angličtině, se tato dvojhláska vyslovuje jako „ou“
ɪə	hear [hɪə]	čte jako „eer“ nebo „ear“, začínáme s krátkým „ɪ“ a přecházíme do dlouhého „ə“, v americké angličtině je na konci vyslovované R
eə	swear [sweə]	začínáme s krátkým „e“ a přecházíme do dlouhého „ə“, v americké angličtině je na konci vyslovované R
ʊə	cure [kjʊə]	začneme s krátkým „ʊ“ a přecházíme do dlouhého „ə“, v americké angličtině je na konci vyslovované R

SOUHLÁSKY ZNĚLÉ
b	big [bɪg]	při výslovnosti „b“ by měla být hlasivka v krku v činnosti, což znamená, že byste měli cítit vibrace (jako když si pobrukujete)
d	dig [dɪɡ]	výslovnost je stejná jako u písmene b, jen říkáte „d“
g	give [ɡɪv]	výslovnost je stejná jako u písmene b, jen říkáte „g“
v	voice [vɔɪs]	vyslovíme ji tím, že přiložíme horní zuby k dolnímu rtu a vytvoříme proud vzduchu skrz úzký otvor mezi zuby
ð	withstand [wɪðˈstænd]	v angličtině se nazývá „eth“ nebo „th“, při výslovnosti této souhlásky dochází k mírnému dotyku špičky jazyka s horním předním zubem nebo jeho blízkosti
z	busy [ˈbɪzɪ]	stejně jako české z, jen s vibrací
ʒ	vision [ˈvɪʒən]	zvuk stejný jako české ž
dʒ	job [dʒɒb]	stejně jako když v češtině řekneme džus, džbán
l	love [lʌv]	stejně jako naše L
r	run [rʌn]	při výslovnosti anglického R jazyk nedrnčí o patro (nevibruje), ani se patra nedotýká, pouze se mu přibližuje
j	yellow [ˈjeləʊ]	Y čteme jako naše J
w	swim [swɪm]	je to obouretná souhláska, připravíme ústa jako kdybychom chtěli vyslovit samohlásku U, ale řekneme něco jako V
m	meet [miːt]	vyslovuje se stejně jako jako naše M
n	pen [pen]	vyslovuje se stejně jako jako naše N
ŋ	sing [siŋ]	vyslovujeme ji místo běžného N před písmenkem K „ng“

SOUHLÁSKY NEZNĚLÉ
p	people [ˈpiːpəl]	na začátku slov se před samohláskou vyslovuje s jemným přídechem, jako by zde bylo „phig“ (za P zní jemné H)
t	tell [tel]	na začátku slov se před samohláskou vyslovuje s jemným přídechem, jako by zde bylo „thou“ (za T zní jemné H)
k	keep [kiːp]	na začátku slov se před samohláskou vyslovuje s jemným přídechem, jako by zde bylo „khau“ (za K zní jemné H)
f	flee [fliː]	vyslovuje se stejně jako jako naše F
θ	threw [θruː]	vyslovujeme ji tak, že se jazyk dotkne horních zubů, je to jako výslovnost „f“ nesmí však znít o patro, ale o zuby
s	set [set]	vyslovuje se stejně jako jako naše S
ʃ	shine [ʃaɪn]	vyslovujeme jako české Š
tʃ	catch [kætʃ]	vyslovuje se jako „tš“, proto zní jako české Č
h	have [hæv]	vyslovuje se stejně jako jako naše H